Kulturní rozdíly v globálně propojeném světě

Tento článek není zrovna technický, ale i jako technici často komunikujeme s lidmi z jiných národností, občas dokonce s kolegy z několika zemí v jediné schůzce. Rád bych vás motivoval, abyste věnovali více pozornosti, až se příště budete bavit s člověkem z jiné kultury. Můžete zjistit, že nás naše kultura ovlivňuje v mnoha směrech, zatímco si to nejspíš většina z nás ani neuvědomuje.

Jak je vidět v titulním obrázku, mladé ryby se ptají: "Co je to k čertu voda?" Celý život strávily ve stejném prostředí, tak si neuvědomují, že žijí ve vodě. To je podobné s tím, jak žijeme ve svých kulturách. Pokud vás to zaujme, doporučuji si přečíst knihu The Culture Map od Erin Meyer:

Popisuje, jak navzájem komunikovat a používá k tomu mapovací nástroj, který přehledně ukazuje, jak si mnoho zemí stojí vedle sebe. Abych povzbudil vaši zvědavost, představím pár nápadů a obrázků z knihy. V samotné knize se můžete dozvědět mnohem více.

Osobní příběhy

Vybral jsem pár příběhů z vlastní profesionální kariéry, možná se s některými můžete ztotožnit. Popíšu je stroze a později se pokusím ukázat, co se mohlo stát. Prosím, uvědomte si, že nechci tvrdit, že lidé ze zmíněných národností něco provedli špatně. Pokud se přistihnete, že uvažujete o situacích z mých příběhů, zkuste se zamyslet, jestli nejsou vaše názory ovlivněné vaší kulturou. Raději zmíním, že jsem Čech. Bude to důležité až později, ale pamatujte na to, zatímco budete číst o mých setkáních.

Pracoval jsem ve firmě vlastněné Angličany. Naše oddělení bylo organizované v malých týmech, ale chyběla nám jedna specializovaná pozice. Naše vedení našlo někoho v Anglii, protože jsme nezvládli nikoho včas najmout v Česku. Řekl jim, že je odborník, ale neměli, jak si ověřit jeho tvrzení. Čeští kolegové obtížně vysvětlovali, že s ním chtěli vést pohovor dříve, než byl představen jako nový odborník.

Následuje spíše postřeh než příběh. Myslím si, že jako Češi často zníme dost pesimisticky. Například často používáme slovo "problém", abychom popsali cokoli, co nejde hladce. Uvědomil jsem si, že třeba kolegové ze Spojených států reagují na stejné slovo odlišně, jako by se stalo něco hrozného. Až mnohem později jsem zjistil, že problém ve Spojených státech je vnímaný jako vážná událost, zatímco u nás v Česku to může být v podstatě cokoli od rozlitého hrnku po požár v budově.

Ve firmě, kterou jsem zmínil dříve, jsme spolupracovali s dodavateli z Indie. Doručili spoustu práce a já jsem jim vypracovával posudek. Ten jsem provedl stejně, jako bych ho dělal pro českého kolegu, takže jsem upozornil na cokoli, co jsem si myslel, že stojí za diskuzi. Posudek jsem odeslal a po pár dnech nám jejich vedoucí psal e-mail. Zněl rozzlobeně a odmítal body z mého posudku.

Můj poslední příběh je střetnutí mezi českou kolegyní a francouzským kolegou. Francouzský kolega nechtěl používat nástroj, který jsme využívali. Naše kolegyně z Česka nám o tom vyprávěla a zněla ustaraně. Dokonce zmínila, že daný kolega byl velmi expresivní ohledně nesouhlasu a prosila jiného kolegu z Francie, jestli by si s ním nepromluvil místo ní.

Kulturní mapa

Přichází čas na samotnou knihu a její mapovací nástroj kultur. Než se do toho pustíme, rád bych vysvětlil, jak byl navržen. Pro zachování přehlednosti jsou v tomto mapovacím nástroji pro každou zemi použity body vyznačující pozici na jednotlivých osách. Můžete si to představit jako střed Gaussova rozdělení dané země. Podívejte se na vizualizaci na obrázku dole, je převzatý z knihy.

Příklad s dáváním negativní zpětné vazby ukazuje, že zhruba polovina Nizozemců a Angličanů si může navzájem rozumět. Ale zbývající poloviny budou mít potíže komunikovat srozumitelně. Další příklad z knihy to ukazuje na teoretické konverzaci.

Konečně se podívejme na kulturní mapu s několika vybranými zeměmi. Můžete si všimnout zemí mapovaných v různých oblastech. Rád bych to využil k vysvětlení své interpretace mých příběhů. Z mapy jsem vynechal Angličany, aby to nebylo příliš matoucí. Pro naše účely si můžete představit, že jsou blízko Spojeným státům. Kdybyste se pokusili srovnávat právě tyto dvě země, tak by to nefungovalo, ale pro srovnání s Českem nebo Indií to pro porozumění stačí. Následující obrázek je z "Country Mapping Tool", který je dostupný zde:

Příběhy s kulturní mapou

První příběh souvisí s osou důvěry (trusting). Angličani svou důvěru zakládají více než Češi na schopnosti vykonávat úkoly. Když nový zaměstnanec řekl vlastním anglickým kolegům, že je odborník, tak mu důvěřovali. Zatímco Češi mu nevěřili, protože ho neznali osobně. Možná, kdyby se s ním lépe seznámili, mohlo to být jinak.

Pozorování se slovem "problém" je trochu záludnější. Mohlo by to být jak na ose komunikace (communicating), tak na ose přesvědčování (persuading). Můžete si všimnout, že lidé ze Spojených států komunikují s nízkým kontextem, to znamená, že co říkají, je přesně tak, jak říkají. Navíc se soustředí na stránku praktického využití, takže přemýšlejí o skutečných příkladech. Češi naopak komunikují s vyšším kontextem, to znamená, že je potřeba být v naší zemi vychovaný, abyste rozuměli některým našim vyjádřením. Také jsme více zaměření na principy fungování, takže více přemýšlíme v teoretické rovině než v praktických příkladech.

Ten třetí příběh je dobrá příležitost zdůraznit relativitu měřítek. Když jsem zpracovával posudek pro indické spolupracovníky, jednou z překážek byla určitě komunikace. Tvrdil jsem, že Češi komunikují s vyšším kontextem než Spojené státy, ale v porovnání s Indií je náš kontext samozřejmě nižší. Ve skutečnosti může jejich vysoký kontext vést k nevhodnému stylu komunikace při popisování věcí napřímo. Mohlo by to být lepší, kdybych se s nimi předem domluvil, že budeme komunikovat přímo. Další zádrhel byl v rovině hodnocení (evaluating), kde jsou naše země hodně vzdálené. Moje přímá zpětná vazba, která nebyla nutně vždy negativní, byla nejspíš vnímaná jako urážka. Mohl jsem se zkusit více vyptávat než přímo poukazovat na svá zjištění. Celá komunikace mohla být ještě vylepšená, kdybychom se ujistili, že komunikujeme na stejných úrovních v hierarchii, případně jsme mohli nechat navzájem komunikovat svoje vedení. Indie důsledněji dodržuje hierarchický žebříček při vedení (leading) než Češi, takže by pro nás bylo jednodušší brát ohled na odlišné úrovně pozic a přizpůsobit se, což by mohlo vést k efektivnější komunikaci.

Poslední příběh byl o francouzském kolegovi nesouhlasícím s českou kolegyní. Na ose vyjadřování nesouhlasu (disagreeing) si můžete všimnout, že Francouzi se neostýchají konfrontovat ostatní, pokud se jim něco nelíbí. Češi se spíše konfrontaci snaží vyhnout, takže naše kolegyně mohla být zaskočená vášnivou reakcí francouzského kolegy. Myslím si, že to zvládla dobře, když poprosila jiného francouzského kolegu, který byl nezaujatý, aby se pokusil oslovit svého krajana.

Co si z toho vzít?

Komunikace je klíčová, zkuste se více vyptávat, vše si vyjasňujte, nečekejte, že všichni budou věcem rozumět stejným způsobem jako vy. Mapovací nástroj je dobrý výchozí bod pro komunikaci s lidmi z jiných národností. Mějte však na paměti, že každý člověk je přesto jedinečný, tak respektujte naši rozmanitost.

Pokud vás toto téma zaujalo, nebo vám rovnou přijde fascinující, tak neváhejte a sežeňte si zmiňovanou knihu. Čte se dobře, je plná příkladů a radí, jak se postavit k různým střetnutím. Můžete si vyzkoušet i mapovací nástroj, případně můžete jít o krok dál a můžete si zkusit vyhodnotit vlastní profil v "Personal Profile Tool", který je dostupný zde: