Přejít na obsah|Přejít k hlavnímu menu|Přejít k vyhledávání

edhouse-CookieGdpr-Policy-s
0863043
0
/cz/gdpr/
187650B6B

Zpět na Blog

Lessons learnedNávody

Od klasického programování k vývoji her II - Srovnání enginů

19.11.2026Jaroslav Potočiar

V předchozím článku jsme si představili teoretické principy, jak vypadá přechod od software developmentu k vývoji her, nejznámější herní enginy, jejich výhody, nevýhody a licenční podmínky. Nyní se podíváme na vhodnost jednotlivých enginů pro různé projekty a různá kritéria.

Srovnání enginů

Engine není vhodné vybírat pouze podle popularity. Rozhodnutí by mělo vycházet z konkrétního projektu.

Technická kritéria

  • cílové platformy
  • požadovaná kvalita renderingu
  • velikost herního světa
  • síťový režim
  • fyzika
  • výkon na cílovém hardwaru
  • dostupnost potřebných pluginů

Týmová kritéria

  • zkušenosti programátorů
  • zkušenosti grafiků a designérů
  • dostupnost odborníků na trhu
  • způsob spolupráce
  • možnosti automatizace buildu a testování

Obchodní kritéria

  • licenční náklady
  • závislost na dodavateli
  • dlouhodobá podpora
  • cena nástrojů třetích stran
  • náklady na portování

Doporučení: Nejprve vytvořte malý technický prototyp nejrizikovější části hry. Teprve potom potvrďte finální volbu enginu.

Oblíbenost herních enginů

Popularitu enginu nelze vyjádřit jediným univerzálním žebříčkem. Výsledek závisí na tom, zda sledujeme počet vydaných her, aktivní vývojáře, pracovní nabídky, mobilní trh, indie týmy nebo velká produkční studia.

Průzkum GDC State of the Game Industry 2026, založený na odpovědích více než 2 300 profesionálů z herního průmyslu, uvádí následující výsledky:

Z těchto čísel nelze vytvořit korektní univerzální pódium „Unreal–Unity–Godot“. Hodnota pro Godot pochází z jiné podskupiny než celkové hodnoty pro Unreal a Unity. Odbornější je proto zobrazit dvě oddělené informace: celkové primární enginy a samostatně rostoucí zastoupení Godotu mezi novějšími indie týmy.

Umělá inteligence ve vývoji videoher

Pojem umělá inteligence ve hrách označuje dvě rozdílné oblasti:

  1. AI uvnitř samotné hry, která řídí chování postav a systémů.
  2. Generativní AI používanou při vývoji, která pomáhá vytvářet kód, grafiku, text nebo návrhy.

AI uvnitř hry

Tradiční herní AI může řešit například:

  • chování nepřátel
  • pathfinding
  • rozhodovací stromy
  • behavior trees
  • utility AI
  • procedurální generování
  • dynamickou obtížnost
  • simulaci skupin
  • plánování akcí NPC

Příklad rozhodování nepřítele

Vidím hráče?
├── Ne → pokračuj v hlídkování
└── Ano
    ├── Je hráč v dosahu? → zaútoč
    └── Není v dosahu? → pronásleduj ho

Takový systém nemusí používat strojové učení. Ve většině her jde o předvídatelnou, ručně navrženou logiku.

Generativní AI při vývoji

Programování

Generativní AI může pomoci s:

  • vytvořením prototypu
  • vysvětlením chybových hlášení
  • návrhem jednotkových testů
  • dokumentací
  • refaktoringem jednoduššího kódu
  • převodem mezi jazyky nebo API

Výstup je však nutné kontrolovat. Kód může být syntakticky správný, ale architektonicky nevhodný nebo nekompatibilní s konkrétní verzí enginu.

Architektura

AI lze použít jako konzultační nástroj při:

  • návrhu rozhraní mezi systémy
  • hledání závislostí
  • porovnání návrhových variant
  • identifikaci rizik
  • kontrole odpovědností tříd a komponent

Konečné rozhodnutí musí vycházet z kontextu projektu, jeho rozsahu a dlouhodobé udržovatelnosti.

Grafika a obsah

Možnosti využití zahrnují:

  • koncepty prostředí
  • vizuální reference
  • návrhy uživatelského rozhraní
  • dočasné placeholdery
  • návrhy dialogů
  • pomoc při lokalizaci
  • varianty marketingových materiálů

Rizika

  • nejasný původ tréninkových dat
  • autorská práva a licenční omezení
  • nekonzistentní vizuální styl
  • bezpečnost zdrojového kódu
  • halucinace a chybné implementace
  • obtížná údržba automaticky vytvořeného řešení
  • závislost na externí službě
  • ochrana interních nebo zákaznických dat

Zásada: Generativní AI může urychlit rutinní práci, ale nepřebírá odpovědnost za technický návrh ani za právní a kvalitativní kontrolu výstupu.

Aktuální pohled herního průmyslu

Podle průzkumu GDC 2026 používá generativní AI při práci 36 % profesionálů v herním průmyslu. Nejčastěji ji využívají pro výzkum a brainstorming, běžné administrativní úkoly, pomoc s kódem a prototypování. Současně 52 % respondentů hodnotí její dopad na herní průmysl negativně a pouze 7 % pozitivně.

Tato kombinace ukazuje důležitý rozdíl mezi používáním nástroje a důvěrou v jeho dopad. AI může být praktická pro dílčí úkoly, ale její výstupy je nutné posuzovat podle technické správnosti, licence, bezpečnosti a dlouhodobé udržovatelnosti.

Co je Game Design Document

Game Design Document (GDD) je průběžně aktualizovaný dokument, který popisuje návrh hry. Slouží jako společný referenční bod pro designéry, programátory, grafiky, producenty a další členy týmu.

GDD není totéž co technická dokumentace. Zaměřuje se především na to, jaká hra má vzniknout a jak má fungovat. Technická dokumentace naproti tomu popisuje, jak bude řešení implementováno.

Příklad obsahu GDD

1. Základní informace

  • pracovní název projektu
  • žánr
  • cílové platformy
  • cílová skupina
  • jednovětý popis hry
  • hlavní inspirační zdroje

2. Herní pilíře

  • průzkum
  • taktické souboje
  • rozvoj postavy
  • budování
  • spolupráce hráčů

Herní pilíře určují, jaké vlastnosti musí zůstat zachovány i při změnách rozsahu projektu.

3. Core gameplay loop

Průzkum oblasti
      ↓
Získání zdrojů
      ↓
Souboj nebo překážka
      ↓
Vylepšení postavy
      ↓
Odemknutí další oblasti
      ↺

4. Herní mechaniky

  • pohyb
  • soubojový systém
  • inventář
  • crafting
  • interakce s prostředím
  • postup hrou
  • ekonomika
  • ukládání pozice

5. Herní svět

  • prostředí
  • příběh
  • postavy
  • frakce
  • nepřátelé
  • lokace
  • pravidla světa

6. Uživatelské rozhraní

  • hlavní menu
  • HUD
  • inventář
  • mapa
  • nastavení
  • onboarding
  • přístupnost

7. Audiovizuální styl

  • vizuální reference
  • barevná paleta
  • styl animací
  • hudba
  • zvukové efekty
  • způsob práce s kamerou

8. Technické požadavky

  • použitý engine
  • cílové platformy
  • výkonové cíle
  • podporovaná zařízení
  • ukládání hry
  • multiplayer
  • analytika
  • lokalizace

9. Rozsah projektu

  • minimální hratelná verze
  • MVP
  • vertical slice
  • plná verze
  • funkce mimo rozsah
  • funkce plánované po vydání

10. Milníky a rizika

  • prototyp
  • vertical slice
  • pre-alpha
  • alpha
  • beta
  • release candidate
  • vydání
  • technická a produkční rizika

Důležité: GDD není neměnná „bible“. Je to živý dokument, který se vyvíjí spolu s prototypem, testováním a rozsahem projektu.

Osobní zkušenosti s Godotem

Výchozí situace

Praktickou část článku tvoří zkušenost s vývojem 2D adventury a plošinovky s jednoduchým soubojovým systémem. Projekt vznikal v enginu Godot a pracoval na něm čtyřčlenný tým:

  • dva programátoři
  • jedna grafička
  • jeden audio developer

Takové složení je dostatečně malé na přímou komunikaci, ale současně už vyžaduje jasné rozdělení odpovědností. Programátorská rozhodnutí ovlivňují způsob importu a použití grafických podkladů, strukturu animací, práci se zvukovými událostmi i podobu scén v editoru.

Proč se Godot hodí k tomuto typu projektu

Godot je pro menší 2D projekt relevantní zejména díky scénám a uzlům, vestavěným 2D nástrojům a rychlé iteraci. Herní postava může být vytvořena jako samostatná scéna složená například z fyzikálního tělesa, kolizního tvaru, sprite, animací a zvukových uzlů. Stejný princip lze použít pro nepřítele, předmět nebo část úrovně.

Pro programátora přicházejícího z běžných aplikací je důležitá změna perspektivy: třída už často nereprezentuje celý izolovaný objekt. Chování vzniká kombinací skriptu, uzlů ve scéně, nastavení v editoru, fyzikálních vrstev, signálů a datových zdrojů.

Přechod od programového k hernímu myšlení

Největší rozdíl nespočívá pouze v syntaxi GDScriptu nebo v ovládání editoru. Jde o způsob návrhu systému:

  • vstup hráče musí působit okamžitě
  • pohyb musí být stabilní při různých snímkových frekvencích
  • animace musí odpovídat aktuálnímu stavu postavy
  • kolize musí respektovat pravidla herního světa
  • zvuk musí být spuštěn ve správném okamžiku
  • scéna musí být připravena na opakované načtení a reset

Například útok postavy není pouze volání metody Attack(). V praxi může zahrnovat změnu stavu, spuštění animace, časové okno zásahu, aktivaci hitboxu, přehrání zvuku, aplikaci poškození a následný návrat do stavu pohybu.

Spolupráce malého týmu

U čtyřčlenného týmu je vhodné předem stanovit:

  • kdo mění strukturu hlavních scén
  • kdo definuje formáty a názvy grafických souborů
  • jak se předávají animace a zvuky
  • jak jsou pojmenovány vstupní akce, vrstvy kolizí a signály
  • jakým způsobem probíhá kontrola změn ve verzovacím systému

Bez těchto pravidel může i malý projekt rychle narazit na nekompatibilní názvy, chybějící reference nebo obtížně slučitelné změny scén.

Sdílet článek

Autor

Jaroslav Potočiar

Jaroslav PotočiarVývojář, kuchař a ohromný videoherní nadšenec. Baví mě se vzdělávat ve všem co patří k mému oboru, samozřejmě že mě to baví nejvíce v odvětví věnujicímu se videohrám.

Edhouse newsletter

Získejte aktuální info ze světa Edhouse - novinky, setkávání, aktuální trendy softwarové i hardwarové.

Registrací vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

Děkujeme za váš zájem o odběr našeho newsletteru! Pro dokončení registrace je potřeba potvrdit vaše přihlášení. Na zadaný e-mail jsme vám právě zaslali potvrzovací odkaz. Klikněte prosím na tento odkaz, aby bylo vaše přihlášení dokončeno. Pokud e-mail nenajdete, zkontrolujte prosím složku nevyžádané pošty (spam) nebo složku hromadné pošty.