Testy architektury: jak zabetonovat pravidla architektury přímo do kódu
Architektonická pravidla, která existují jen v dokumentaci, se dříve nebo později poruší. Není to otázka jestli, ale kdy.
Měření použitelnosti softwarových aplikací
Software nás v dnešní době obklopuje úplně všude. Častokrát ho ani nevidíme, zároveň je tu ale velká spousta aplikací, které mají uživatelské rozhraní a my jako uživatelé s ním interagujeme. Ať už se jedná o oblíbenou sociální síť, přehrávač hudby v autě, účetní program nebo aplikaci pro ovládání mikroskopu, pokud se zrovna nesbalíme a na čas neodjedeme mimo signál mobilních operátorů a dostupnost elektřiny, setkáváme se se softwarem dnes a denně.
S rozšířeností všech možných aplikací a množstvím a různorodostí jejich uživatelů neustále roste i potřeba tvořit jejich uživatelská rozhraní tak, aby bylo použití pro uživatele komfortní. Tvůrci aplikace může taková snaha přinést více uživatelů nebo zvýšit prodeje, uživatelům pak ušetřit čas, pomoci zvýšit efektivitu nebo ochránit jejich dobrou náladu.
Co je to použitelnost a lze ji měřit?
Použitelnost (anglicky usability) je pojem z oblasti UX (user experience) a je definován standardem ISO 9241 jako míra, do jaké může být produkt používán specifickými uživateli k dosažení specifických cílů s efektivitou, účinností a spokojeností v daném kontextu použití.
Z definice je zřejmé, že použitelnost sama o sobě je dosti subjektivní vlastnost. Názor na to, zda je aplikace použitelná nebo jak moc je použitelná, bude vždy zásadně ovlivněn tím, jací lidé ji používají. Její uživatelé mohou mít různé vzdělání, mohou být různě zkušení v používání počítače, mobilního telefonu nebo jiného zařízení, mohou mít jiné cíle, mohou pocházet z různého kulturního prostředí nebo mohou mít různá znevýhodnění oproti ostatním. To všechno komplikuje testování použitelnosti aplikací, nějaké možnosti i přesto existují.
Kvalitativní vs. kvantitativní testování
K testování použitelnosti je možné využít dvou přístupů – kvalitativního a kvantitativního. Každý z nich přináší odpovědi na jiné otázky a jejich výstupy je vhodné kombinovat. V obou případech probíhá testování s reálnými uživateli. Jaký je mezi těmito přístupy rozdíl?
Kvalitativního testování se obvykle účastní menší počet uživatelů, mluvíme o jednotkách lidí. Testování probíhá ideálně osobně, s uživatelem mluvíme, zadáváme mu úkoly, které má s použitím aplikace splnit (např. v případě mobilního bankovnictví můžeme zadat úkol “Pošlete 300 Kč z osobního účtu na účet číslo X s dnešní splatností.”). Při jejich plnění sledujeme, co uživatel dělá, jestli postupuje tak, jak jsme předpokládali, kde dělá chyby, zda najde všechno, co pro splnění úkolu potřebuje apod. Zároveň jej motivujeme, aby přemýšlel nahlas, a my tak věděli, co ho k jednotlivým úkonům vede. Z těchto setkání si odnášíme důležité poznatky o tom, jak se uživateli s aplikací pracuje, co zvládne, co mu dělá problémy, co se mu líbí a co ne. Takové testování je však časově náročné.
Do kvantitativního testování můžeme zapojit mnohem více uživatelů, desítky, stovky nebo klidně úplně všechny. Může probíhat online bez naší přítomnosti. Využíváme k němu vlastních do aplikace zanesených měřicích mechanismů nebo již existujících nástrojů k tomu určených. Výsledkem jsou čísla, která nám mohou pomoci odhalit problematická místa v aplikaci. Abychom použitelnost změřili, potřebujeme vzít v potaz všechny tři její složky, jak je popisuje definice výše. Kvantitativní testování můžeme vést zvlášť nebo i jako součást sezení během kvalitativního testování.
Metriky pro měření použitelnosti
Při testování efektivity (anglicky effectiveness) se ptáme, zda mohou uživatelé zadaný úkol dokončit, či zda mohou dosáhnout pomocí aplikace svých cílů. Mezi doporučené metriky patří např. následující:
- Míra úspěšnosti neboli procento účastníků, kteří správně a úplně zvládli dokončit úkol
- Míra katastrof neboli procento účastníků, kteří si myslí, že uspěli, ale ve skutečnosti úkol nedokončili
- Počet chyb za jednotku času
- Procento úkolů úspěšně dokončených na první pokus
- Počet požadavků o pomoc při plnění úkolu
Účinnost (anglicky efficiency) nám říká, kolik úsilí uživatel potřebuje k dokončení úkolu. Můžeme použít následující metriky:
- Průměrná doba k dokončení každého úkolu (společně s rozsahem a směrodatnou odchylkou)
- Doba potřebná pro dokončení úkolu na první pokus
- Doba potřebná na naučení se funkce po její změně
- Doba potřebná pro dokončení úkolu ve srovnání s „expertem” (člověkem, který aplikacei perfektně zná a ovládá)
- Doba potřebná k dosažení výkonnosti „experta”
- Počet kliknutí potřebný k dokončení úkolu
- Procento času, kdy uživatel používal manuál
Předchozí dvě složky použitelnosti se dají změřit vcelku lehce, existuje spousta metrik, které lze využít, a často snadno vymyslíme i další, specifické pro naši testovanou aplikaci. Se spokojeností (anglicky satisfaction) je to komplikovanější. Spokojenost je složka nejvíce subjektivní a nejobtížněji měřitelná, je to vlastně jen pocit, kteří uživatelé mají po dokončení úkolu. I tady ale možnosti jsou.
Všechny jsou založeny na uživatelově hodnocení. Můžeme použít dotazníkové šetření nebo některou z následujících metrik:
- Poměr pozitivních a negativních slov použitých k popisu aplikace
- Procento uživatelů, kteří by aplikaci doporučili příteli
- Procento uživatelů, kteří produkt označili jako “jednodušší k použití” ve srovnání s konkurencí
Z komplexnějších dotazníků můžeme zmínit System Usability Scale (SUS) nebo User Experience Questionnaire (UEQ).
Kdy testovat a co nám to může přinést?
Oba druhy testování použitelnosti obvykle zařazujeme v průběhu návrhu a vývoje na konci jednotlivých návrhových či vývojových cyklů, jak ukazuje obrázek níže. Naše nápady či požadavky zákazníka přetváříme v aplikaci, tu pak testujeme, data z testování použijeme k úpravě vstupních požadavků, které opět zapracujeme a otestujeme, dokud nejsme s výsledky spokojeni.
Kvantitativní testování může probíhat jak v průběhu vývoje, tak po nasazení aplikace do běžného provozu.
Zařazení testování do návrhu a vývoje pomůže vyřešit problémy s použitelností a snížit míru frustrace uživatelů už od samého počátku. Testováním v ostrém provozu pak můžeme sledovat, jak se použitelnost aplikace vyvíjí v čase společně s novou funkcionalitou či úpravami té stávající. Může nám podat vysvětlení k tomu, proč se snížily prodeje, proč se někteří uživatelé rozhodli odejít a začít používat konkurenční aplikaci nebo proč se snížila efektivita procesů u interních firemních systémů.
Jakkoliv je testování použitelnosti náročné na čas i zdroje, může tvůrci aplikace přinést cenné informace o tom, jak si jeho produkt vede, co na něm může vylepšit nebo proč se nedaří tak, jak očekával. I malá míra testování může mít velký vliv na úspěšnost aplikace.
